Český humanismus a jeho vrchol v díle J.A.Komenského
5. ČESKÝ HUMANISMUS A
JEHO VRCHOL V DÍLE J. A. KOMENSKÉHO
-
2. pol. 15. st. - 17. st. ( 1620 )
Příslušníci
majetnějších vrstev často studovali na cizích univerzitách (Polsko, Něm.) →
přinášeli poznatky o nových myšlenkových proudech → přišli s renesančními
a humanistickými myšlenkami
Humanismus = součást renesance, vracel se k antice, pozvedl
latinu na jazyk vědy, humanisté dbali na rozvoj vzdělanosti, snažili se
vyrovnat čes. Kulturu kultuře ostatních vyspělých zemí, převažovala literatura
s naukovým charakterem ( ne zábavná), snaha o rozšíření vzdělanosti
Latinský humanismus: díla psaná latinsky, pro vyšší vrstvy,
složitější výrazy i styl
JAN Z RABŠTEJNA,
BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC, JAN KAMPANUS VODŇANSKÝ
Český humanismus: díla psaná česky, vzdělaní měšťané, pro
poučení, psaly se cestipisy
KRYŠTOV HARANT
Z POLŽIC A BEZDRUŽIC
VÁCLAV VRATISLAV
Z NITROVIC – popisuje cestu
k tureckému sultánovi do Cařihradu, kam putují poslové císaře Rudolfa
Kroniky:
VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN – Kronika Čská - psána česky, zasahuje až do 16.
st., je plná nepřesností
Nauková lit.:
VIKTOR KORNEL Z VŠEHRD – Překladatel a právník
Péče o jazyk:
JAN BLAHOSLAV – znalec jazyka, vzdělanec, biskup jednoty bratrské, Filipika
proti Misomusům (nepřátelům vzdělání) – obhajoba nutnosti vzdělání pro
člověka, obrana kultury.
Filipika = výmluvná
řeč s pádnými důkazy
Gramatika česká – norma jazyka
- přeložil část
bible ( Nový Zákon) a tím dal podnět k překladu celé bible. Čj byl
v 16. st na vysoké úrovni. Český knihtisk a graf. umění bylo velice
vyspělé.
BIBLE KRALICKÁ – kolektivní dílo, přeložena v Kralicích na Moravě,
je ukázkou dokonalosti čj koncem 16. st., doklad vyspělosti českého knihtisku
v 70. léta 16.st. –
20. léta 17. st. – ZLATÝ VĚK ČESKÉHOÍ PÍSEMNICTVÍ – také
se této době říká doba „Veleslavínská“ a to díky → DANIELOVI ADAMOVI Z VELESLAVÍNA – nakladatel,
překladatel, autor, psal slovníky, organizátor lit. života
JIŘÍ MELANTRICH
Z AVENTINA – tiskař a vydavatel
BAROKO
- pol.16. – pol 18.
st.
- Vzniká jako
reakce na renesanci a renesanční racionalismus (víra v lidský rozum)
- Barokní člověk
začíná opět věřit v boha
Ø Stavby: vysoké,
nepravidelný půdorys, sochy, obrazy, barevné fasády
Ø Malířství: náb.
motivy, portréty, zátiší (REMBRANDT, RUBENS)
Ø Hudba: kostelní
varhany (JOHAN SEBASTIAN BACH)
Ø Literatura:
aktualizace typických středověkých žánrů: legendy, duchovní písně, eposy,
traktáty,
Obrazná pojmenování = věci se nenazývají pravými jmény(metafora, metonymie,
synekdocha,)
Symboly =
věc má svůj vlastní význam, ale i význam přenesený na základě podobnosti
Nadsázka =
zveličování
Duchovnost =
pravda je člověku zjevena
Naturalistická konkrétnost = vyhrazený kritický realismus, autoři nic nezakrývají,
pravdivá ukázka utrpení a bolesti
Česká
barokní literatura (1620 – 70. léta 18. st.)
1618 – 20 = české stavovské povstání, šlechta se
snažila svrhnou z trůnu Habsburky, povstání se nepodařilo → Bitva na Bílé
hoře. Bylo potvrzeno dědičné právo Habsburků. Dochází ke dvěma procesům:
germanizace – poněmčování
rekatolizace – pokatoličťování
Následuje tzv. období „temna“ , Část inteligence
odchází do zahraničí. Exilová literatura měla na situaci u nás velmi omezený
vliv, autoři ztráceli kontakt s děním u nás.
JAN
ÁMOS KOMENSKÝ -
- jeden
z pobělohorských autorů
- narodil se
pravděpodobně v nivnici
- vzdělával se
v Přerově, Strážnici, Německu – po studiu působil jako kněz Jednoty
Bratrské ve Fulneku
- po roce 1628
odchází do exilu do Polského Lešna
- Po bitvě na Bílé
hoře musel opustit rodinu (nekatolický kněz) a skrývat se. Při moru mu zemřela
žena i obě děti. O rok později ve Fulneku zničena knihovna jako kacířská.
- Odešel do exilu
do polského Lesna. (tam mu zemřela i jeho 2.manželka.) Byl zvolen biskupem.
- Při vojenském
drancování Lesna mu shořel dům i knihovna s cennými rukopisy i dlouhodobě
připravovanými děly. Poté žil s rodinou (3.manželkou) v Amsterodamu.
Pohřben je v Naardenu.
a)
Pedagogické práce (,,učitel
národů")
DIDACTICA
MAGNA (VELKÁ DIDAKTIKA) = Zásady moderního vyučování a výchovy
- např. vyučování pro
všechny, zdarma a v mateřském jazyce
- důraz na praxi- učit
vědomostem i dovednostem
- důraz na tělesnou výchovu
- názornost vyučování -
postup od známého k neznámému
- poznávání přírody;
důležitost kázně
- spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání: rozdělení výchov, do 4
stupňů po 6 letech na výchovu předškolní tj.v rodině, pak ve škole obecné, dále
latinské (gymnázium) a na univerzitě (doplněno cestováním)
- škola hrou
SVĚT
V OBRAZECH (Orbis pictus) = 1. obrázková učebnic na světě, spojení
jazykového a věcného vyučování
INFORMATORIUM ŠKOLY MATEŘSKÉ = určen pro výchovu v rodině
b) práce beletrická ( umělecká )
LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE
-
próza - alegorická ( pracuje s podobenstvím )
-
hl. postava je poutník ( Komenský ), kt. prochází světem, kt. má podobu jednoho
města, hledá štěstí a spravedlnost, město je rozděleno na mezikruží, kde žijí
urč. vrstvy obyvatelstva, setkává se ze zápornými vlastnostmi, provází ho
Vševěd Všudybyl a Mámení, to, co hledá najde u Boha
-
ostrá kritika společnosti a obyvatel
-
používá přechodníky, složité souvětí, synonyma ( dějepis = historie )
-
Mámení se přizpůsobuje nedostatkům, Vševěd chce poznat svět
c) encyklopedické práce
PANSOFIE –
VŠEVĚDA= snažil se shrnout veškeré vědění tehdejší doby a
využít ho ve prospěch vývoje společnosti
Oficiální
literatura:
Autoři kteří zůstávali
v Čechách. Domácí lit., která byla po roce1620 povolena, soustředila se
především na dochovní lit., básnictví a prózu
ADAM MICHNA Z OTRADOVIC – Chtíc aby spal
BEDŘICH BRIDEL – náboženská lyrika
BOHUSLAV BALBÍN – psal latinsky,
kritizoval úpadek domácí kultury a českého jazyka
ANTONÍN KONIÁŠ – jezuita, vydal soupis
zakázaných knížek – na základě toho byly ničeny zábavné knihy, které
nepodporovaly církev a katolíky
„brusiči jazyka“ – čeští vlastenci, kteří
se snažili čelit úpadku českého jazyka. Nechtěli aby byla přijímána cizí slova
do českého jazyka
Lidová
tvorba – období baroka
- ústní lidová slovesnost – pohádky, lidové drama,
písničky, loutkové divadlo
- písmácké paměti – zaznamenávali události
které se staly
- kramářské a jarmareční
písně –
na jarmarcích za doprovodu flašinetu
- interludium – frašky
z lidového života, zábavné, ze života, kritické, výsměch např. sedlákovi
Klasicismus
-
2. pol. 17. st. - 18. st.
- znaky - pevný řád
- rozumová kázeň - cit je podřízen
rozumu
- krása je v pravdě a
v obrazu přírody
- vzorem je antické umění
- žánry
- a, vysoké
- óda, epos, tragédie - o životě vysokých vrstev, vladařů, vojevůdců, rýmovaný
verš
b, nízké
- komedie, fraška, satira - postavy neurozené, náměty ze současnosti, verš i
próza
komedie:
MOLIÉRE- vl. jméno Jean Baptiste Poquelin
- LAKOMEC-
hl. postava lichvář Harpagon, za peníze obětuje štěstí svých dětí, výsměch
chamtivosti, touhy po penězích, lakomcům
- DON JUAN- pokrytecký šlechtic,
kritika rozmařilosti
- ZDRAVÝ NEMOCNÝ- útok na
šarlatánství, sobectví, pokrytectví lékařů
- TARTUFFE- kritika církve, Tartuffe -
„svatoušek“ kt. se vetře do domu
bohatého Organa, ovlivňuje ho ve svůj prospěch, nábož. fanatik, Orgon mu
podlehne, málem zničí jeho rodinu, nakonec je odhalen a potrestán
bajka:
JEAN DE LA FONTAINE - 12 KNIH BAJEK -příběhy zvířat, nositelé negat.
lidských vlastností
Osvícenství
-
18. st.
- znaky - navazuje na renesanci
- důvěra v rozum
- důvěra v poznanou pravdu
- prosazuje svobodu lidí
- kritika absolutismu
- encyklopedisté - lidé, kt. vydali ve
Francii Velkou encyklopedii ( souhrn dosavadního vědění ), byla chápána
materialisticky, nebyla založena na náboženství
FRANCOIS VOLTAIRE – historik, filozof, básník
DENIS DIDEROT – autor románu JEPTIŠKA – o dívce
která byla přinucena vstoupit do kláštera a vzbouřila se
DANIEL DEFOE – napsal dobrodružný román ROBINSON CRUSOE – význam přátelství,
lidské práce, vztah čl. a přírody. J. V. Pleva zpracoval Robinsona do knížky
pro děti
JONATHAN SWIFT – napsal
satirický a utopický (neuskutečnitelný) román GULLIVEROVY CESTY – kritika anglické
společnosti